První adventní v plavkách

Stojím na pláži, pozoruji nekonečnost moře a pravidelný zvuk vln mě přenese do příjemného stavu podobajícímu se meditaci. Krátce. Za chvíli na mě skáče nejmenší z dětí a za sebou slyším jako ozvěnou dvojité "mami", "mami, koukej". Moje myšlenky se rozplynou společně v pěnové koupeli na břehu moře.

Zůstane ale pocit. Nejdřív jsem si myslela, že pocit štěstí, ale ten je odlišný, euforický a prchavý. Tenhle byl jiný…

První adventní neděli trávíme netradičně. U moře. Nikdy dřív jsem na Vánoce nebyla pryč z domova, mimo mlhavých 5 stupňů s deštěm a občasnými sněhovými přeháňkami, které se stejně rozmočí dřív než člověk stačí nazdobit světýlka na čerstvě vyleštěná okna. Tady nemám ani umytá okna, ani adventní věnec a jediné, co by v našem pronajatém domě mohlo vzdáleně připomínat adventní čas, jsou světýlka v průhledné váze ledabyle obložená mušlemi.

I když tu mají v obchodech a restauracích vánoční stromky a na ulicích světelnou výzdobu, že by měl brzy dorazit Ježíšek, mi zatím nedochází. A ten nevšední zážitek mě nějak doplnil. Další barevnou kostičkou v mém všedním životě.

Vloni touhle dobou jsem byla rozsypaná jako lego. Občas jsem prostě nevěřila, že samu sebe zase dokážu poskládat dohromady. Advent pro mě byl těžký. Miluju všechna ta světýlka, zdobení, svařák u stánku s palačinkami, vlastně i to vymýšlení dárků. Ale každá tahle věc vyžaduje energii, kterou jsem minulý rok neměla. Předvánoční přípravy jsem osekala na nutné minimum a nechala nás pozvat na Štědrovečerní večeři. Nemám ráda, když si musím říkat o pomoc nebo když něco nemůžu zvládnout sama.

Ale nějakým způsobem mě ta (ne)moc uzdravila. Vím, že i bez pečlivě nazdobeného domu se dá žít. Věřím, že děti se dají okouzlit i něčím jiným, než 15 druhy cukroví. Řekla jsem si, že adventní věnec tady oželím, na co jsem se ale dopředu připravila, byla adventní bojovka*. Každý rok se u nás 1. prosince objeví první dopis a kluky čeká 24 úkolů, které musí do Štědrého dne splnit. Tentokrát se k nám nastěhovali nezbední Skřítci, Hned druhý den nám obrátili obývák vzhůru nohama, klukům namalovali přes noc na obličej fousky a oni byli tak nadšení, že o tom dokázali mluvit celý den. Ty jejich rozzářené oči jako kdyby mi ještě víc posvítily na to, proč Vánoce obalujeme do kouzel a blyštivých dekorací.

Za týden se vracíme, vím, že mě ten předvánoční shon možná lehce pohltí. Přece jen se vrátím do uklizeného bytu a budu si moc pověsit světýlka na čerstvě umytá okna. Ale jsem připravená tomu čelit statečně. Slavnostně přísahám, že adventní věnec vylovím z krabice, v naší kuchyni to zavoní maximálně třemi druhy cukroví a nechám Skřítky tropit lumpárny i u nás doma.

Když jsme odjeli na jaře, potřebovala jsem se poskládat dohromady. Teď mám zase sílu si konečně hrát a chci si to s dětmi užít, ne přežít. Kdy jindy se můžeme vrátit do dětských let, když ne s vlastními dětmi a užívat si kouzelnou moc Vánoc.

Přeju vám všem kouzelný předvánoční čas. Ať vás nedožene žádný stres a pokud ano, zkuste ho zamést s drobky třeba pod koberec, tam ho určitě nikdo hledat nebude :-).  

*Bojovky kupuji již třetím rokem na e-shopu Barbory Bečvářové (https://barborabecvarova.cz/) Hry jsou promyšlené, krásně ilustrované, stačí vše vytisknout a jen naporcovat 😊.